Hašašíni
Hašašíni
Jednalo se o tajemný arabský spolek. Sídlo měli v nedobytné pevnosti Alamút na území dnešního Iráku. Jejich hlavním cílem bylo zezačátku prosazování islámu. Zakladatel této sekty Hasan ibn Sabbáh byl zanícený ismáílitista.
Hasan ibn Sabbáh
Vznikly v roce 1080 v Íránu - pohoří Elboz , jejich zakladatelem byl peršan Hasan ibn Sabbáh.Vznikli tedy ve stejné době kdy Templáři a Katolická Církev začala svůj nešťastný pokus o anexi Svaté Země v Křížových výpravách. Assassíni byli extrémní islámská (ismáílovská) tajná sekta a organizace. Assasíni se odštěpili od hlavního muslimského proudu a často se ocitali v přímém konfliktu s vládnoucí vrstvou. Většinou se vyhýbali přímým bojům a jako boj používali vraždy. O skutečné organizaci a učení assasínů toho je známo poměrně málo, neboť jejich knihovna byla při dobytí hradu spálena a popisy které se dochovaly často spojují legendy se skutečností. Podle Islámského učence Edwarda Burmana, autora významného spisu “The Assassins - Holy Killers of Islam (Úkladní vrazi – Svatí Zabijáci Islámu) obývali hornaté oblasti Persie (dnešního Iránu) a odtud organizovali přepadové výpravy proti Templářům z dobře bráněného hradu nazvaného “Alamut”. Většina informací o nich však pochází z méně věrohodných pramenů, prakticky nejspolehlivějším pramenem je cestopis Milión, který napsal Marco Polo.
Alamut
Asasíni se začali živit nájemnými vraždami, zvláště vysoce postavených lidí. Nejprve to byly vraždy pod náboženskými záminkami (časté popravy kacířů), později však se jednalo pouze o obchod. Jejich zlatý věk nastal během křížových výprav. Asasíni bojovali na obou stranách. Tyto křižácké války byly pro ně obzvlášť výhodné. Obě strany si hašašínů velmi cenily. Avšak ze strany křižáků vystoupili největší nepřátelé hašašínů, templáři. Říká se, že asasíni dokonce obrali templáře o ukradené poklady, jako je svatý grál, nebo archa úmluvy. Podle některých konspiračních teorií oba spolky dodnes v tajnosti existují a neustále spolu svádějí boje. (touto tématikou se zabývá herní série Assassins Creed) Nakonec se obrátil proti hašašínům i arabský vůdce Saladin. Hašašíni z pevnosti Alamút však skončili díky vpádu Mongolů roku 1256. Většina spisů asasínů byla zničena. (Opět mnoho badatelů tvrdí, že asasíni utekli i se svým věděním a nadále pokračovali ve své činnosti.) Podle legend měli asasíni ve své knihovně úžasné spisy, které ukrývaly mnohá tajemství. Měly se tam také nacházet konstrukční plány mnoho přístrojů, které překonaly vlastní dobu, a které hašašíni využívali pro svou činnost.
Jméno hašašín znamená „požívač hašiše“. Při tajných obřadech se měli členi tohoto spolku dostávat do extáze pomocí hašiše a cestovat neuvěřitelnými světy ve vízích „od Aláha“. Měla to být také odměna pro oddané bojovníky. Chvíle v ráji. Bojovníci měli být připraveni ukázat svou loajalitu tzv. skokem smrti. Jednalo se o skok z obrovské výšky do jisté smrti, jako ukázka bezmezné víry v Aláha. Asasíni také měli rozvinutou hierarchii. Na okraji byli nezasvěcení sluhové, informátoři a pomocníci, pak řadoví vojáci, vrahové a nakonec skupina nejvýše zasvěcených.
Nejznámějším vůdcem hašašínů je Rašíd ad Dín Sinan, také známý jako Stařec z hor. Jeho sídlem měla být pevnost Masyaf v Sýrii, kde bylo jeho působiště. Byl velkým nepřítelem Saladina, kterého nakonec donutil k uznání asasínů a jejich území. Měl na svědomí mnoho politických vražd. Legendy tvrdí, že ovládal i jakýsi druh magie.
Masyaf
Vládci Hašašínú:
Hasan ibn Sabbah
Rašíd ad Dín Sinan
Kija Buzurgumid
Mohamed
Hasan II.
Mohamed II.
Hasan III.
Mohamed III.
Chúršáh